Díky humbuku ohledně změny výpočtu sazeb za elektřinu jsem si uvědomil jednu velice zajímavou věc. Je celkem jasné a nezajímavé, že budeme platit více (záleží jen o kolik). Je jasné že za to částečně můžou fotoelektrárny a spol. které zatěžují přenosovou soustavu. To je ale pouze prvotní problém. Fotofarmy jsou problém pouze nyní a jejich životnost je kdo ví jaká. To vše dokážou energetici určitým způsobem celkem zručně zvládat. Jen se podívejte kolik na ně přispíváte aby mohli rozvíjet rozvodnou síť.
Z čeho mají ale takový strach? Proč je nutné najednou měnit způsob výpočtu? Můžou za to opět fotoelektrárny. Ale ty, které si sami dobrovolně instalujeme na domy. Problém je v tom, že v rámci šetření elektřinou si postavíme vlastní elektrárnu, která více či méně pokryje spotřebu domácnosti. Jinak řečeno odebereme z velké, centrální elektrárny méně. Jelikož je trend že se energie obecně zdražují, čím dál více instalujeme vlastní elektrárny a z té „centrální“ odebíráme méně (úsporné spotřebiče ponechme stranou). Provoz rozvodné soustavy stojí ročně cca stejně nezávisle na tom kolik elektřiny spotřebujeme. Jenže pokud snížíme spotřebu, musejí se ty náklady něčím pokrýt. Takže se zdraží elektřina. A tím naskakujeme do spirály šetření elektřinou. Čím více zdraží, tím více šetříme. A to bude nejspíše důvod, proč ušetří ti, kteří svůj jistič dlouhodobě využívají hodně. Vidím to jako jistou formu motivace směrem ke zvýšení odběru.
Z tohoto trendu šetření mi plyne, že se nám blíží doba, kdy budou domy energeticky (více či méně) samostatné. Jednou tak musí zákonitě přijít zlom, kdy již bude neekonomické brát elektřinu z centrální elektrárny a ty se pak globálně budou odstavovat a konzervovat. A právě z tohoto mají energetici strach. Ne z těch fotofarem. Ale toho, že se blíží doba, kdy již nebudou potřeba, kdy bude jejich práce příliš drahá.
Při stavbě jednoho jednoduššího ale důležitého serveru jsme se rozhodli, že postavíme stroj, který bude úsporný i když malinko dražší. Z počátku na něm jel malý vnitropodnikový systém a vše fungovalo jak má. Pak se systém ale rozrostl a přišel požadavek silného logování provozu všech routerů a jim podobných. Toto si vyžádalo neznatelně zvýšený diskový provoz. V průměru 500MB za den. Z bezpečnostních důvodů jsme přikoupili druhý disk a připojili ho do RAID1 (zrcadlení).
Co se ale stalo. Zvedla se zátěž procesoru. Pevný disk nestíhal posílat data dostatečně rychle. A celý systém se tím stal značně pomalý a komplikovalo to provoz celé firmy. Již jsme zvažovali koupi nového serveru. Celé se mi to ale nezdálo. 500MB za den není moc na to aby to daný stroj nezvládal. Začal jsem podrobně studovat datasheet-y a za nedlouho jsem věděl kde je zakopaný pes.
RAID jel na dvou discích od Western Digital z řady GP (green power). Jsou to excelentní disky s velmi malou spotřebou a člověk by řekl, že i když mají jen o 3MB/s nižší rychlost zápisu než jeho „černý“ bratříček, že to je v pohodě. Bohužel i přes propracovaný a inteligentní systém regulace otáček a posouvání hlaviček má horší latenci (kterou raději neuvádějí).
Koupili jsme tedy nové disky s větší spotřebou. Prvním byl WD Caviar Black a druhý Seagate Barracuda 7200.12. Oba sice mají dvojnásobnou spotřebu než „zelené“ disky od WD, ale zátěž celého stroje klesla na původní hodnotu. Díky těmto diskům jsme sice zvýšili spotřebu energie disků (o cca 16W), ale ušetřili jsme energii co by spotřeboval CPU a řadiče. Nehledě na to, že koupí nového stroje bychom navýšili spotřebu minimálně o 200W.
Z prvního grafu můžete vidět zatížení procesoru před a po WD GP. První a druhá špička je synchronizace disků v RAID poli. Další je již jen testování disků v rámci zahořování. Od půlky března je již normální provoz.
Druhý graf je mnohem důležitější. Můžeme zde vidět jak moc je server zaměstnán úkoly. Jedná se o průměrný počet čekajících procesů na zpracování. Minimum čekajících procesů bylo 2, ale celkem běžně bylo vidět i 30. To je v aplikacích závislých na výpočtech a komunikaci s databází dost velký problém. Aktuální stav je 0,02 až 0,16. Neboli server s přehledem stíhá vše co má.