Nedávno vyšla nová verze Mandrivy a také nová verze apletu ServerStatusWidget 1.3. Skvělá příležitost sestavit aktuální verzi do rpm balíčku. K dispozici je i debugovací balíček Pokud máte zájem i o SRPM balíček, můžete si ho stáhnout v sekci download.
EN: Not long ago comes new version of Mandriva as well as applet ServerStatusWidget 1.3. So, there is new RPM package for 64bit distros. If you like to download SRPM, visit download section, please.
Download:
Mandriva released new version and I build SSW for this one. With new version comes fix of name. It names like distros widgets (plasma-applet-serverstatuswidget) from now. You can download from this site.
S novou, letní verzí Mandrivy 2010 jsem také sestavil rpm odpovídající verze. Při této příležitosti jsem opravil název balíčků, aby korespondoval s tradičními názvy apletů.
Pozn.: anglická část tu není abych byl „světový“, ale protože tyto balíčky občas používají i jiní pro sestavování v jiných distribucích ;)
Download:plasma-applet-serverstauswidget-*-1.2-2mdv2010.1.*.rpm
Již delší dobu jsem si chtěl napsat gadget, kterým bych monitoroval stav všech serverů a routerů. Nedávno jsem však narazil na Server Status Widget. Umí takřka vše co potřebuji (nic co si sám nenapíšu není 100% :) ) a je OpenSource pod GPL.
Vypadat může asi nějak takto. Ikony jsou nastavitelné. Já jich tam mám tolik, že se mi nevejdou na monitor, tak jsem musel použít druhý vedle.
Bohužel není ubalen pro moji distribuci (pouze prastará verze) a tak jsem si ho zkompiloval. Funguje excelentně. Nedalo mi to a ubalil jsem rpm pro Mandriva Linux v 64bit verzi a samozřejmě jej nabídl tvůrci
Brzo bude pravděpodobně umístěn i na serveru kde-look.org. Můžete si ho ale stáhnou již teď.
Jak je zvykem, máte možnost instalovat balíček s programem + debug balíček, který slouží pro sbírání informací o případném pádu aplikace, které se můžou dále poslat tvůrci.
Stahujete:
Již pár let používám výhradně Mandriva Linux a dost jsem si zvykl na její konfigurační nástroje všeho druhu. Pokud ji používáte jako pracovní stanici, tak klidně můžete zapomenout na nastavování pomocí editace konfiguračních souborů. Je to značně pohodlné a nemusíte se nic učit o systému. Používám ji i jako server. Veškerou konfiguraci provedu již při instalaci pomocí podobných nástrojů, jako je tomu na desktopu a pokud nastane nějaká změna konfigurace, stačí přes SSH spustit nástroj drakconf a spustí se nástroj, který se ovládá velmi podobně jako v grafickém prostředí.
Problém však nastane, pokud potřebujete nakonfigurovat něco specializovaného. Něco na co nejsou tyto nástroje připraveny. Ony nástroje totiž ukládají nastavení uplně do jiných souborů, než je tomu u jiných distribucích a ty standardní při startu systému automaticky přepisují. V mém případě vyvstala potřeba zprovoznit na jednom stroji síťový bridge. Nejdříve jsem ho zkoušel postavit pomocí shorewallu, ale bylo to příliš složité a nedokázal jsem ho zprovoznit dle mích představ. Pak jsem objevil způsob, jak velmi jednoduše postavit bridge pomocí nástroje brctl. Pro jeho zprovoznění bylo nutné zakompilovat modul do jádra. To se mi ale nechtělo a tak jsem sáhl po mém oblíbeném urpmf a nalezl bridge-utils, který brctl obsahuje. Stačilo tedy jen
urpmi bridge-utils
a měl jsem vyhráno.
Pak jen stačilo napsat 4 příkazy a bylo hotovo.
brctl addbr bridge1
brctl addif bridge1 eth0
brctl addif bridge1 eth1
ifconfig bridge1 up
Aby to celé splňovalo moje požadavky, musel jsem to celé rozšířit o několik dalších příkazů
ifconfig eth0 0.0.0.0 up
ifconfig eth1 0.0.0.0 up
brctl addbr bridge0
brctl addif bridge0 eth0
brctl addif bridge0 eth1
ifconfig bridge0 [IP adresa bridge] netmask [maska]
ifconfig bridge0 up
route add default gw [brána]
Problém ale nastal, jak nastavit DNS servery. Pokud je nastavím pomocí drakconf, při restartu se nic nenastaví, jelikož v době kdy se systém snaží přiřazovat IP adresy, bridge ještě neexistuje. První tedy bylo, že jsem sáhl do souboru /etc/resolv.conf. Tam jsem ale nalezl větu: DO NOT EDIT THIS FILE BY HAND -- YOUR CHANGES WILL BE OVERWRITTEN
Začal jsem tedy pátrat a narazil na /var/run/resolvconf/interface/, kde jsou DNS záznamy pro jednotlivé interface. Jak jsem ale pochopil, funguje to pouze v kombinaci s drakconf. Pak jsem ale narazil na /etc/resolvconf/resolv.conf.d/base. Napsal jsem tedy do něj:
nameserver [IP adresa DNS1]
nameserver [IP adresa DNS2]
nameserver [IP adresa DNS3]
Po restartu se vše zapsalo do souboru /etc/resolv.conf a již se vše překládalo. Jak si po bližším zkoumání můžete všimnout , tak Mandriva dělá jen to, že vezme obsah souboru /etc/resolvconf/resolv.conf.d/base a vloží ho do /etc/resolv.conf. Takže pokud si napíšete do base „ahoj jak je“, objeví se to také v resolv.conf.
Po značné masáži v médiích s informací, že vyšla nová Mandriva v první betě jsem se rozhodl, že ji vyzkouším. Normálně to nedělám ale changelog mne přesvědčil. Nezaujalo mne KDE 4.2, GNOME 2.25.90, ani OpenOffice.org 3.0.1. Vše se dá dostat i do aktuální verze. Dokonce ani nový kernel mne nikterak nezaujal (vše mi funguje). Hnací motor k testování bylo přidání fce speedboot. Byl jsem zvědavý jak až se to projeví. Nic moc jsem neočekával a pár vteřin navíc mě nemůže nijak uchvátit.
Nainstaloval jsem MDV do Virtualboxu (nejsem šílenec, abych to instaloval na produkční PC) a poprvé spustil a vypnul. Vytvořil jsem samozřejmě snímek (snapshot) aby „měření“ bylo pokud možno na sobě nezávislé. Následovalo klasické spuštění. Trvalo 32 sekund, což je oproti aktuální stabilní verzi 2009.0 zlepšení o 9 sekund. Hezké, stále se to vše zlepšuje. Když jsem ale vyzkoušel speedboot, nevěřil jsem vlastním očím. Zlepšení bylo o 56%, tedy celé to trvalo 14 sekund.
Ano, celé je to založeno na tom, že se načte jen to, co je potřeba pro spuštění grafického rozhraní a zbytek se zavádí až posléze. Nejdříve jsem byl skepticky. Podobné „zrychlení“ dělá Microsoft již léta a vůbec se mi nelíbí, když musím čekat až se PC vyhrká když už vidím ikonky na ploše. V Mandrivě je tomu jinak. Než jsem stihl napsat přihlašovací jméno a heslo (na testovacím systému jsou opravdu velmi krátké), vše bylo již načteno (dle CPU).
Ač jsem to nečekal a byl jsem smířen s tím, že nové KDE se ovládá prostě jinak, než jsem zvyklí z KDE 3.5, byl jsem opět příjemně překvapen. Vše se jeví, že se ovládá jako dřív (v 3.5). Doufám, že se vše podaří a bude vše „just work“. Jako to bylo v 32 bit Mandrivě.
Už se těším jako malý kluk.
Už se vám někdy stalo následující?
Spustíte si Thunderbird aby jste se podívali na poštu a vidíte toto. V místě, kde mají být e-mailové účty a jejich složky se zobrazí jen prázdné místo. Zkoušel jsem snad vše. Zakázat rozšíření (mám jich 8). Smazat soubory *.rdf, *.msf, dokonce i .parentlock. Nic nepomohlo. Až jsem přikročil k odinstalaci a opětovné instalaci. A co se nestalo? Vše funguje jak má. Nejkouzelnější na tom je, že pro odinstalaci a opětovnou instalaci mi stačilo jednou kliknout a napsat 2 krátké příkazy.
sudo urpme mozilla-thunderbird
a
sudo urpmi mozilla-thunderbird
No není to krásné? :)